login

Bezpečnostní audit

Audity bezpečnosti pozemních komunikací a Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací patří mezi proaktivní nástroje bezpečné infrastruktury, jejichž cílem je identifikovat rizika snižující bezpečnost silničního provozu a navrhnout opatření k zamezení vzniku dopravních nehod případně nežádoucích následků těchto nehod, ještě dříve než k těmto nehodám dojde. Těmito nástroji dochází k eliminaci společenských ztrát vzniklých z dopravních nehod s následky na zdraví a životech osob. Podle platné české legislativy může Audity bezpečnosti a Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací provádět osoba s povolením Ministerstva dopravy ČR. Toto povolení získá žadatel, jenž prokáže bezúhonnost a odbornou způsobilost úspěšným složením zkoušky. Provádění auditů bezpečnosti a bezpečnostních inspekcí pozemních komunikací zajišťuje ve společnosti Auditor bezpečnosti pozemních komunikací s patřičným povolením Ministerstva dopravy ČR.

Je systematická a nezávislá kontrola ve všech fázích přípravy projektů dopravních staveb.   Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu.

Při zpracování auditu se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.

Audit bezpečnosti pozemních komunikací se také provádí na hotovém díle před kolaudací a poté v rámci zkušebního provozu nově postaveného úseku pozemní komunikace.

Ministerstvo dopravy chce centrální plánovače, mají urychlit stavbu dálnic

20. 12. 2018

Ministerstvo dopravy chtělo nakreslit celorepublikový územní plán, který by zahrnoval územní rezervy pro chystané dálnice, železnice a další liniové stavby. Jenže narazilo na odpor měst a obcí. Ty totiž nyní fakticky mají poslední slovo při územním plánování ve svých katastrech.

Nápad ministra dopravy Dana Ťoka by vliv na územní plán vychýlil z místní úrovně směrem do Prahy. Územní rozvojový plán, který ministerstvo v novele zákona o urychlení výstavby prosazuje, totiž bude pro krajské a obecní stavební úřady závazný a obcím tak značně omezí možnost z územních rezerv pro silnice či železnice ukusovat. A také by omezil prostor pro zdržovací taktiku.

Právě zkušenost s liknavým přístupem místních úředníků při zapracování projektů nových staveb do svých rozvojových plánů je podle ministerstva dopravy důvodem, proč úřad vznik nové plánovací kanceláře na celorepublikové úrovni prosazuje.

V důvodové zprávě argumentuje zejména marným čekáním, až jednotlivé kraje do svých rozvojových plánů promítnou projekty, které vláda schválila v dubnu 2015. Za více než tři roky tuto změnu reflektovaly pouze tři kraje.

„Některé kraje avizují, že promítnutí aktuální politiky územního rozvoje do zásad územního rozvoje lze očekávat až na přelomu let 2020 a 2021. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná a komplikuje umisťování a povolování záměrů významných z pohledu nejen České republiky, ale i z pohledu Evropské unie,“ uvedlo ve zprávě ministerstvo.

Dvacet let zamrzlá dálnice

Nejznámějším případem dlouhodobě odkládané stavby je chystané dálniční spojení mezi Brnem a Vídní. Zatímco na rakouské straně už mohou řidiči využít dálniční spojení téměř k českým hranicím (k příhraniční vsi Poysbrunn) přes dva roky, v Česku se od roku 1996 nepostavil ani metr. Výstavbu dálnice označované jako D52 blokovala mezi roky 2012 a 2016 absence zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nyní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předpokládá, že se chybějících 21 kilometrů podaří dostavět do deseti let.


Zmiňovaná Politika územního rozvoje je však podle ministerstva bezzubým dokumentem, což dokazuje čekání na její promítnutí do rozvoje většiny krajů. Ani zařazení projektů do plánů nezaručuje stavbám dostatečnou ochranu.Podle zástupců obcí by však centrální aparát prosazující vznik významných dopravních projektů vzniknout neměl. „Jde o duplicitní, zbytečně nákladný a ve vztahu k pořizování územně plánovací dokumentace kontraproduktivní počin vzhledem k povinnosti vyhodnocovat soulad s dalším národním dokumentem politika územního rozvoje,“ řekl MF DNES výkonný ředitel kanceláře Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

„Byť je Politika územního rozvoje pro rozhodování v území taktéž závazná, míra její podrobnosti její závaznost prakticky znemožňuje,“ argumentuje ministerstvo. Nový celostátní plán bude zpracováván stejně podrobně jako krajské rozvojové plány, tedy v měřítku 1:100 000. V tomto měřítku už by bylo možné na jeho základě rozhodovat.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/tok-ministerstvo-dopravy-dalnice-vystavba-uzemni-plan-piz-/eko-doprava.aspx?c=A181219_182910_eko-doprava_mato