login

Pasportizace

Společnost RSE Project s.r.o. svou odborností a vybavením provádí pasportizace komunikací, dopravního značení a všech ostatních prvků souvisejících s komunikacemi dle Zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. Výstupy těchto pasportů jsou předávány objednateli (správci komunikace, městu či obci) v požadovaném rozsahu a formátu.

 

Pasport je evidence nebo soupis majetku pro jeho efektivní provoz, údržbu a modernizaci. Může se jednat jak o hmotný, tak nehmotný majetek. Smyslem pasportu je pak správa, sledování životního cyklu majetku a optimalizace využití majetku. Pasport po zpracování velmi významně slouží k zodpovědným rozhodovacím procesům při hospodaření s majetkem a optimalizuje náklady na jeho provoz, údržbu a rozvoj.

 

Pasport komunikací a dopravního značení je geograficky zaměřený pasport tzn. že, jednotlivé prvky pasportu (komunikace, dopravní značky jak svislé tak vodorovné, objekty na komunikacích a další související prvky) jsou územně lokalizovány (mají své přesné umístění) a zobrazují se obvykle nad mapovým podkladem. Mapovým podkladem může být např. katastrální mapa, letecký snímek – ortofotomapa, technická mapa apod. Pasport nad mapovým podkladem nám tedy udává prostorové vztahy jednotlivých prvků pasportu mezi sebou a také k jiným prvkům v mapových podkladech. Každý prvek v pasportu má nejenom svoji přesnou polohu, ale váže k sobě také  popisné informace o prvku samotném (atributy) např. stáří prvku, rozměry, velikost, materiál, stav atd. Mezi atributy prvků patří také fotografie, které jsou velmi důležitou informací o prvcích pasportu.

 

Pro správu a aktualizaci pasportů se v dnešní digitalizované době samozřejmě používají počítače a softwary zaměřené na pasportizace. Obecně se nazývají informačními systémy. Tyto informační systémy zajišťují pomocí standardizovaných výměnných formátů návaznost i na jiné systémy a softwary. Pasporty komunikací a dopravního značení jsou geograficky zaměřené pasporty, tudíž pro správu těchto pasportů se využívají geografické informační systémy, zkráceně GIS.

 

 

Z právního hlediska povinnost vést pasport komunikací ukládá Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb.

§ 5. odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb.:

Evidence komunikací

(1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci.

(2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. 2 zákona).

(3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu.

 

Jsme schopni provést pasportizace pro různé GIS. U některých GIS je ale nutná spolupráce s poskytovatelem GIS.

 

 

Zpracování pasportů může proběhnout dle požadovaných podmínek objednatelem např. v těchto podobách:

  • geografické informační systémy (GIS)
  • jednoduché tabulkové programy
  • zobrazení v Google mapách s přiloženou databází

 

Pasportizaci lze provést jako komplexní pasportizaci pozemní komunikace a je možné do ní zahrnout tyto prvky pasportu:

  • Dopravní značení svislé a vodorovné
  • Chodníky
  • Záchytné systémy (svodidla, zábradlí)
  • Objekty na pozemních komunikacích (mosty, vpusti, propustky, poklopy na komunikacích)
  • Ostatní vybavení pozemních komunikací (dopravní telematika, osvětlení, protihlukové clony, únikové zóny, zeleň)
  • Obslužná zařízení (zastávky, parkoviště, odstavné a manipulační plochy, odpočívky)

 

Pasporty obsahují data (atributy) požadovaná objednateli, zpravidla se jedná o:

  • Polohu v terénu (geodetické zaměření, zaměření turistickou GPS, polohu na základě jiných dat, např. ortofotomapy apod.)
  • Fotodokumentaci
  • Rozměry nebo velikost
  • Materiál
  • Uchycení
  • Stáří
  • Stav
  • Další doplňující údaje vyplývající z pasportovaných objektů

 

Součástí pasportu bývá dodána i souhrnná zpráva o provedeném pasportu, zhodnocení stávajícího stavu prvků pasportu a návrh opatření pro nápravu nevyhovujícího nebo nevhodného stavu prvků pasportu.

 

Pasport následně slouží jako podklad pro údržbu a modernizaci komunikací a jejich vybavení, dále pak pro sledování životnosti a stavu evidovaných prvků pasportu.

 

Pro efektivní využití pasportu je důležitá stálá aktuálnost, kterou provádíme ověřovacím pasportem s aktualizací stávajícího pasportu nebo jako externí službu s pravidelnými kontrolami skutečného stavu komunikací dle dohodnutého intervalu aktualizací.

 

 

Ministerstvo dopravy chce centrální plánovače, mají urychlit stavbu dálnic

20. 12. 2018

Ministerstvo dopravy chtělo nakreslit celorepublikový územní plán, který by zahrnoval územní rezervy pro chystané dálnice, železnice a další liniové stavby. Jenže narazilo na odpor měst a obcí. Ty totiž nyní fakticky mají poslední slovo při územním plánování ve svých katastrech.

Nápad ministra dopravy Dana Ťoka by vliv na územní plán vychýlil z místní úrovně směrem do Prahy. Územní rozvojový plán, který ministerstvo v novele zákona o urychlení výstavby prosazuje, totiž bude pro krajské a obecní stavební úřady závazný a obcím tak značně omezí možnost z územních rezerv pro silnice či železnice ukusovat. A také by omezil prostor pro zdržovací taktiku.

Právě zkušenost s liknavým přístupem místních úředníků při zapracování projektů nových staveb do svých rozvojových plánů je podle ministerstva dopravy důvodem, proč úřad vznik nové plánovací kanceláře na celorepublikové úrovni prosazuje.

V důvodové zprávě argumentuje zejména marným čekáním, až jednotlivé kraje do svých rozvojových plánů promítnou projekty, které vláda schválila v dubnu 2015. Za více než tři roky tuto změnu reflektovaly pouze tři kraje.

„Některé kraje avizují, že promítnutí aktuální politiky územního rozvoje do zásad územního rozvoje lze očekávat až na přelomu let 2020 a 2021. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná a komplikuje umisťování a povolování záměrů významných z pohledu nejen České republiky, ale i z pohledu Evropské unie,“ uvedlo ve zprávě ministerstvo.

Dvacet let zamrzlá dálnice

Nejznámějším případem dlouhodobě odkládané stavby je chystané dálniční spojení mezi Brnem a Vídní. Zatímco na rakouské straně už mohou řidiči využít dálniční spojení téměř k českým hranicím (k příhraniční vsi Poysbrunn) přes dva roky, v Česku se od roku 1996 nepostavil ani metr. Výstavbu dálnice označované jako D52 blokovala mezi roky 2012 a 2016 absence zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nyní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předpokládá, že se chybějících 21 kilometrů podaří dostavět do deseti let.


Zmiňovaná Politika územního rozvoje je však podle ministerstva bezzubým dokumentem, což dokazuje čekání na její promítnutí do rozvoje většiny krajů. Ani zařazení projektů do plánů nezaručuje stavbám dostatečnou ochranu.Podle zástupců obcí by však centrální aparát prosazující vznik významných dopravních projektů vzniknout neměl. „Jde o duplicitní, zbytečně nákladný a ve vztahu k pořizování územně plánovací dokumentace kontraproduktivní počin vzhledem k povinnosti vyhodnocovat soulad s dalším národním dokumentem politika územního rozvoje,“ řekl MF DNES výkonný ředitel kanceláře Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

„Byť je Politika územního rozvoje pro rozhodování v území taktéž závazná, míra její podrobnosti její závaznost prakticky znemožňuje,“ argumentuje ministerstvo. Nový celostátní plán bude zpracováván stejně podrobně jako krajské rozvojové plány, tedy v měřítku 1:100 000. V tomto měřítku už by bylo možné na jeho základě rozhodovat.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/tok-ministerstvo-dopravy-dalnice-vystavba-uzemni-plan-piz-/eko-doprava.aspx?c=A181219_182910_eko-doprava_mato